Ocenění pivovaru Petr Petružálek: |
|
Zlatá koruna 2023 |
Sládek roku 2023 |
Vážení pivamilovní spoluobčané,
|
První zmínka o pivovarnictví v Merklíně se datuje do roku 1498, kdy Vilém z Chřínova založil spolu s velkým rybníkem a mlýnem také pivovar. K dalšímu rozvoji došlo v 17. století, když v roce 1670 Jakub Filip Berchtold z Uherčic nechal strhnout nedaleko stojící starou merklínskou tvrz a na jejím místě postavil nový barokní zámek s rozlehlým hospodářským dvorem, ke kterému patřily sýpky, pivovar a kamenné pivovarské sklepy.
Roku 1872 získal merklínský velkostatek Eduard Pálffy z Erdödu a ještě za jeho života se ujal řízení velkostatku r. 1900 Jan Pálffy. Ruční pivovar byl nahrazen roku 1903 pivovarem parostrojním, s kapacitou 20 000 hl ročně, který byl postaven na břehu Merklínského rybníka. Nový pivovar měl vlastní sladovnu a kromě výčepního piva vyráběl i určité množství ležáku. V roce 1945 bylo celé panství zkonfiskováno, převedeno pod národní správu a pivovar byl připojen k národnímu podniku Západočeské pivovary. V roce 1951 byl pivovar uzavřen. Posledním sládkem byl Josef Brkl, který v merklínském pivovaru působil od r. 1932 a byl svědkem smutného konce pivovaru. Mezi pivovarskými učni byl v letech 1942 – 1945 i Václav Berka starší, můj pozdější pivovarnický přítel a kamarád.
Tradici merklínského pivovarnictví jsem obnovil v roce 2018.
Petr Petružálek